(36) - Práce končí, poslední týden začíná

Je to tady. Končíme. Tedy alespoň s prací. Právě teď je čtvrtek 29. září 19:38 hodin. Sedíme s Pájou v McDonald´s nedaleko Stroudsburgu a užíváme si free Wifi. Zítra v 10:00 máme ve firmě odevzdat náklaďák, vyúčtovat s účetní a rozloučit se nadobro s naší letní prací…

Cesta z Houstonu, TX do Baltimore, MD byla dlouhá, ale příjemná. Konečně jsme potkali nějaké hory a lesy a také zatáčky na silnici. Vyrazili jsme v pátek časně zrána a jeli celý den až do pozdní noci. Asi o půlnoci jsme se uvelebili na odpočívadle u dálnice v nákladovém prostoru a dali si několikahodinového šlofíčka, abychom přečkali i druhou část naší cesty. Byli jsme ovšem ale zrovna docela vysoko a tak nás již s prvním světlem vyprovodila z našich spacáků (kus za 250 Kč v tescu) ukrutná zima. Vstali jsme tedy velmi časně a prokousali se druhou polovinou naší cesty. Celkem jsme jeli zhruba 25 jízdních hodin + několik hodin na přestávkách, nějaké to spaní a sem tam zácpa. Celá vzdálenost se rovná vzdálenosti z Prahy do Londýna a zpět. Zvládli jsme ji ale na výbornou a i Pája byla velkou řidičskou pomocnou silou, za což ji patří vřelý dík.

V Baltimore byl trochu problém s hotelem Best Western Inn & Suites, jelikož jsem rezervaci na stránkách hotels.com musel několikrát trochu pozměňovat a tak bylo velmi veselé ubytovávání, zprvu nás totiž vůbec nechtěli ubytovat, ale nakonec jsme i to zvládli. Za celou dobu tohle byl zřejmě nejlepší pokoj. Měli jsme dvě místnosti, což se nestalo nikdy předtím. Také dvě televize a výtečnou koupelnu. Neužili jsme si pokoje ale zdaleka tolik, protože před námi byl naplánován 3 denní sale na univerzitě Loyola University. Příjezd na školu byl příjemný. Baltimore je město, které má daleko nejevropštější charakter ze všech měst, které jsme tu již navštívili při našich prodejích, takže je vše také daleko menší a manipulace s náklaďákem byla komplikovanější než obvykle. Po 40 dnech s ním to ale nebyl problém. Do školy byl mizerný přístup a tak nám první vykládání trvalo notnou dobu a prodej jsme začali o půl hodiny později. Byl to ale frmol. Celý den jsme se opravdu nezastavili a vyřídili jsme neuvěřitelné množství objednávek, takže jsme hned první den pokořili naše předchozí výkony a to o poznání. I druhý den byl srovnatelně úspěšný. Na třetí den ale nedošlo, protože škola měla blíže nespecifikovaný problém, kvůli kterému se musel prodej zkrátit o den, čímž pádem ze třídenního prodeje byl rázem dvoudenní. I tak jsme ale splnili původní plán v objemu prodaných plakátů, což nás mile potěšilo.

Návrat na firmu byl naplánován na páteční dopoledne, takže jsme po úterním skončeném prodeji zajeli do blízké italské restaurace, kde jsme si dali naprosto výtečnou pizzu a milého číšníka. Sice jsme tam nechali nějaký peníz, ale byl to výtečný zážitek. Celou noc po dvou napjatých dnech jsme prospali jako zabití a také jsme dokoukali poslední díly páté série Dextera, takže už nemáme na co koukat :-D. Středa byla ve znamení úřadování. Já jsem musel bezpodmínečně do banky, protože jsem při prodeji zkoušel, jak použít manuální platební terminál na platební kartu a povedlo se mi moji pokusnou zničit. Na pobočce PNC Banky jsem si vyzvedl novou, kterou jsem si tam před týdnem objednal k vyzvednutí. No a následoval nákup elektroniky. S Pájou jsme strávili asi půl druhé hodiny v Apple Store a udělali jsme si pěknou radost nejenom pouzdrem na telefon, ale i pár dalšími kousky elektroniky za poloviční cenu, než bychom pořídili v Evropě. Pokračovali jsme do Office Depotu, kde jsem pořídil notebook hvězdné konfigurace značky Lenovo pro naši domácnost, taktéž za zhruba 2/3 cenu oproti domácímu trhu. Snad nás celníci na letišti příliš nezkásnou o nějaké to clo.

Dnešní den byl pouze ve znamení vyčekování z hotelu a cesty z Baltimore do Stroudsburgu. Cestou jsme si zřejmě naposledy vyprali prádlo ve veřejném Laundromatu, stavili se v outdorové prodejně pro nějaké ty dárečky a probrali všechny krabice s plakáty, abychom si nějaké také přivezli domů, když nás celé léto doprovázeli. Dnešní noc jsme se rozhodli strávit bez hotelu venku, je tu totiž naprosto překrásný podzim. Snad naše super-spacáky s extrémem do 10°C alespoň trochu zahřejí.

Zítra odevzdáme náklaďák a čeká nás poslední víkend. Nedalo nám to a objednali jsme si v půjčovně malé auto, se kterým zítra dojedeme snad až k Niagarským vodopádům. Tam u hranic s Kanadou strávíme poslední víkend a vrátíme se do Stroudsburgu, kde máme poslední hotel na pondělí – středu. No a ve středu ráno by nás měl domluvený shuttle od zaměstnavatele odvézt zpět na letiště Newark, odkud v 17.05 zdejšího času odletíme, abychom po přestupu ve Frankfurtu byli ve čtvrtek v 10.05 na letišti ve Vídni a stihli autobus Student Agency objednáný na 13.00 z vídeňského letiště do Prahy…